Turnaj proběhl mimořádně v hotelu A-Sport, který sousedí se Sportovní halou, a který bude v této sezóně hostit extraligové soupeře prvního týmu Durasu. Byla to tedy jakási generálka a řekl bych, že i vydařená. Všechno začalo už ale mnohem dřív, kdy jsme s Evou celou akci plánovali. Evča měla přinést nějaké to občerstvení, já měl na starost něco dobrého k pití. Jaké bylo ale moje překvapení, když místo 10 rohlíků na chlebíčky padlo hned 20, čtyři pomazánky, tyčinky sýrové i slané a to ještě křupky přinesla Táňa a nějaké sladkosti Radek Strnad. I když jsem ale viděl Petrův nenasytný výraz, nemohl jsem uvěřit, že by se toto mohlo sníst.

Eva mě však uklidňovala, že úplně v pohodě, jednohubky jdou prý rychle na odbyt. A tak jsem po koupi červeného Modrého portugalu, bílého Sauvignonu z rakvické stáčírny a přípravě materiálu na turnaj, začal podle hesla "Kdo maže, ten jede" mazat s Evčou pomazánky na jednohubky, až se postupně zaplnily oba velké stoly. V průběhu naší činnosti už ale začali chodit coby gratulanti účastníci turnaje. Nutno říct, že mezi nimi bylo i pár nových tváří. Radost jsem měl z účasti Radka Kaloda, protože jsem si teprve ve čtvrtek dopoledne uvědomil, že jsem ho omylem nedal do adresáře pozvaných a tak jsem byl rád, že se zadařilo hned napoprvé přes mobil. Čas i přes velké pracovní zaneprázdnění si také udělal Michal Vávra, poprvé to bylo myslím také u Lukáše Řehůřka a Slávka Sládka, který navíc zajišťoval Evu z druhé vlny. Zapomenout nesmím ani na Láďu Palovského, Martina Hyrše, kteří ač se nemohli zúčastnit, stihli mi ještě popřát. Stejně tak Luděk Fuchs a Tomáš Polák, který před naším začátkem zrovna končil trénink dětí.

Turnaje se nakonec zúčastnilo 14 hráčů, a to se ještě několik dalších (vč. těch tradičních) omluvilo, jinak by jistě byla pokořena i zatím nedosažená dvacítka. Zajímavě byly také rozloženy dárky. Zatímco Evča dostávala povětšinou sladkosti, u mě většina gratulantů správně pochopila mou zálibu ve vínech a přinesla mně jich celkem 7(!). Jedním dechem ale dodávám, že se jich plných šest vypilo na místě a navíc i obě mnou přinesená vínka z Rakvic. Velmi důležitou roli v tomto ohledu plnil Radek Strnad, který coby vrchní nalévač skvěle obstál a být nás o trochu víc, vypilo a snědlo by se asi úplně všechno. I tak se ale konzumovalo o sto šest, místy to dokonce připomínalo slušný kobylkový nálet.

Seriózní pohled someliéra - Radek Strnad

Turnaj probíhal ve velmi uvolněné atmosféře, kdy vlastní hra nebyla nijak zvlášť důležitá, což je nejvíce patrné při pohledu na tabulku. Snad žádná z partií nezůstala ušetřena dychtivých komentářů všech zúčastněných, takže opravdu téměř každý mohl porazit každého, což na vlastní kůži poznal i Radek. Jednoduché jsme to neměli ani my oslavenci, když jsme po 3. kole měli s Evčou dohromady jen jediný bodík z šesti možných.

Turnaj zkrášlily i další dvě sličné dívky, Evka Pekárková a tajemná čarodějka Táňa, na kterou jsme si s Peťanem oprávněně stěžovali. Vždyť mít kvalitu navíc a jasně vyhranou pozici s lepším časem resp. obrovský náskok ve vývinu a útok, musí vést přece k cíli. Ale kdo něco zmůže proti čárám, následovaných ďábelským smíchem předsedkyně svazu čarodějnic?

A jak to vlastně celé dopadlo? Jasně zvítězil Radek Kalod, který ovšem zaváhal s Peťanem Skácelíkem alias bomberem z Högrové, kterému se ho podařilo doslova ukecat. Ve vyrovnaném poli těch dalších urval pro sebe samostatné druhé místo Martin Tajovský, který má v našich blicáčcích opravdu skvělé výsledky. Nic na tom nezměnil ani jeho těžký "indiánský den", který pracovně strávil s indickými protějšky. S půlbodovou ztrátou následovali Petr Skácelík a svěže vypadající důchodce Milan Donnert, který sice prohrál s neregistrovaným Pavlem Menčíkem alias Wirem, ale porazil zase většinu svých konkurentů. Na + 2 a tedy dělbu 5-6. místa to dotáhli Lukáš Řehůřek a Jeník Uhmann, se kterým nějak často hraju vždy v 1. kole a současně prohrávám. Asi budu muset zavést řízené losování. Šťastná sedmička patří mně, ani nevím, jak jsem mohl při tom všem udělat tolik bodů. Slávek skončil těsně za mnou a po turnaji nešťastně lomil rukama, co že to za saláta nechal před sebou, když ho porazil. Evička oslavenkyně skončila devátá, nějak ji všichni hrozně šidili. Inu i takový je ale někdy úděl oslavenců. O Táňe už byla řeč a společně s ní na 5,5 bodech skončil Michal Vávra, který je svou rychlou hrou každému nebezpečný. A protože už také trénuje s jedním nejmenovaným mezinárodním mistrem, jistě se z něj za čas stane silný praktický hráč.

Michal Vávra - nadějný advokát

Evka Pekárková jako vždy s úsměvem, je na těchto akcích vždy vítaná, tentokrát se jí podařilo na lopatky položit tři soupeře. Stěžovat si nebude ani Pavel Menčík alias Wir, který jak už bylo napsáno, se blýskl pěkným skalpem medailového Milana Donnerta a náš předseda zase uhrál nečekanou a pěknou remízu s oslavenkyní.

Rád bych závěrem společně s Evou poděkoval všem zúčastněným nejen za příjemné dárečky a přání, ale hlavně za v pohodě strávené chvíle nejen nad šachovnicí.

Konečné výsledky přehledně naleznete zde a všechny fotky ve fotogalerii.