V dubnu proběhl už 4. ročník šachovo-pinnpongového dvojboje, který pořádá v Salesiánském středisku v Líšni Luboš Herz. Krásné prostředí, perfektní organizace a speciální pravidla (remízy v pingpongu za stavu 2:2, bonusy pro amatéry v jednotlivých sportech – 3 míčky, 3 minuty navíc) dotváří tento dvojvrchol šachové i pingpongové sezony.

Přestože většina borců patřila šachově k Vojenské akademii a Lokálce, zanechává Duras důraznou stopu dosavadními ročníky: loni vyhrál Milan Schwarz, předloni skorodurasák Pavel Menšík a letos (taky proto o tom píšu) jsem bral stříbro já. S obrovským náskokem zvítězil pořadatel Luboš Herz, když k rychlé pingpongové ruce přidal i šachový cit pro pozici. Mně velmi pomohla změna systému bodování – místo součtu bodů se sečítalo pořadí z obou disciplín, což asi lépe vyhovovalo obojživelníkům - viz výsledky.

 

Pingpong - fyzická příprava na šachy

 

V pingpongu jsem neměl jen na první čtveřici nasazených, v šachách jsem zase sbíral body výhradně s výše nasazenými, a to se hrálo vzhledem k časové tísni místo obvyklých desetiminutovek jen na 7 minut. Na 3. místě se umístil Pavel Menšík a za ním vítěz 1. ročníku Stanislav Staněk, kteří doplatili na ztráty za zeleným stolem. I na dalších místech s minimálními rozestupy skončili Radek Brauner a Jirka Vítovec, kteří nemají žádné slabé disciplíny. Letos  se sešlo celkem 13 borců, a v pohodové atmosféře zkoušeli svoji všestrannost (nebo spíš oboustrannost). 

 

 Šachy - zde už bez míčku, ale dřevo zůstalo

 

Stříbrný Leoš Fojt