Nedělní ráno bylo tentokrát o něco příznivější než to sobotní, i když to byl místy koncert dokonce tří Petrů. Já i Oleg ale vypadáme poměrně svěže, jdu tedy budit mladé spáče vedle, které jsem o sobotním večeru upozornil na krutou skutečnost změny času. Jako první odpovídá Dominik, který si se slovy "Čo je, čo po nás chceš?" hodí peřinu přes hlavu a pokračuje ve své ušlechtilé činnosti dál.

To už ale vím, že bohatě stačí a tak se v klidu vydáváme s naší "starší" partou na snídani o dvě patra níž. Času je dost a postupně přicházejí i mladíci. Výborné téma nahodí hlavně Broňa, který začne všem vysvětlovat nevhodnost všech možných pokrmů pro jejich nevhodné složení, přičemž nám neopomene popřát dobrou chuť.

Po snídani jdu zaplatit za celý pobyt, což je relativně příjemný okamžik vzhledem k nízké pražské ceně, která včetně snídaně ani nedosáhla výše ceny ubytování na našich cestách po severu Moravy i Čech. Poté už jen balíme a loučíme se možná na historicky delší čas s naší základnou.

Ani po 2 noci věrná milenka Petrovi svou velikostí nestačila

Cesta k hrací místnosti Mahrly na Ruské 85 je krátká a ne příliš vzdálená od hrací místnosti pražské Bohemky. Po příchodu se stačím přivítat s mým vrstevníkem Milošem Jirovským, Jánem Plachetkou, kterému se o víkendu velmi dařilo (2/2) a bývalými spoluhráči Davidem Navarou a Milanem Orságem, které znám z dob mého pražského extraligového angažmá v Domě armády v letech 2001/2002. Jáno nám v krátké řeči před zápasem popřeje hodně štěstí ve zbytku Extraligy a také případně brzký návrat do extraligového světa. Po mém poděkování pak zápas, ve kterém byly karty jasně rozdány, může začít.

Od začátku Mahrla neponechává nic náhodě a již v samotném zahájení se nedaří Petru Skácelíkovi se zmíněným Jánem Plachetkou a také Honzovi Krejčímu, který bílými dostává tvrdý direkt po oběti figury na poli e4. Něco podobného se mi před dvěma lety senzačně podařilo v partii s polským GM Alexandrem Mistou a David mi po partii říká, že inspiraci vzal právě z této mé partie. V dalších partiích se však statečně držíme. Velmi zajímavý moment nastává paralelně v mé partii s GM Vlastimilem Jansou s partií Karpilovsky - Cífka. Sedím totiž přes dřevěnou stěnu vedle Olega a koukám na jeho pozici ze zahájení. Oleg zahraje večer společně nachystané 1.e4 c5 2.c3 Jf6 3.e5 Jd5 4.d4 cxd4 5.Jf3 e6 6.cxd4 b6 7.Jc3 Jxc3 8.bxc3 Dc7 9.Sd2 Se7 10.Sd3 Sa6 11.Sxa6 Jxa6 12.De2, po čemž Stanislav Cífka upadne do dlouhého přemýšlení. Říkám si, že bych to mohl také zkusit, vždyť jsme se tím večer společně zabývali a Jansa se svými učedníky Orságem a Cífkou vyznávají "stejný druh zábavy". A tak se i v naší partii objevuje rychle hrané stejné pořadí tahů. Podstatný rozdíl je ale v tom, že můj slavný sok bez velkého rozmýšlení hraje správné 12.-Jb8!, na což Olegův mladý soupeř spotřebuje min. 20 minut, aniž by se podíval vedle. Když to Oleg spatří, s úsměvem potom pokračuje trochu jinak než já, což mi na chodbě vysvětluje prostě - "chtěl jsem hrát něco jiného než to, co vidím vedle". Obě tyto partie probíhají dlouho v mezích rovnováhy, Oleg se však na rozdíl ode mne nedostává do momentálních "vítězných" stavů, kdy již vidím neexistující vyhrávající kombinace a chvíli mi trvá, než se smířím s jejich nemožností, a pokračuje střízlivě dál s tím, že čeká co vymyslí jeho mladý, elově výrazně silnější soupeř.

Vraťme se však i k ostatním partiím. Dominik si proti GM Tomáši Oralovi neví příliš rady s tahem 3.Sb5 v sicilské a olomoucký velmistr začíná postupně Dominika přehrávat. Broňa Vymazal nepozorností ve vyrovnané pozici ztratí pěšce a tak mu při dobré technice GM Miloše Jirovského moc šancí nedávám. Petr Mlýnek se dostává v přijatém dámském gambitu do pozičního sevření IM Milana Orsága, které vyústí ztrátou pěšce. Jsou tu však po výměně dam ještě nestejní střelci, při kterých by po případných výměnách všech věží šlo doufat v nerozhodný výsledek. Tomáš Mičánek drží černýma s Andrejem Počinkovem zpočátku vyrovnanou pozici, poté se však začne projevovat přece jen lepší technika této v Praze zajímavé žijící osobnosti, jehož šachovou restauraci znám ovšem jen z doslechu.

Jako první končí svou partii Petr Skácelík, kterého ráno rozbolela hlava, což mu způsobuje značné problémy při soustředění a tak není divu, že i přes sobotní břitký výkon prohrává se slavným slovenským velmistrem docela bez odporu - 0 : 1.

Nedlouho po něm musí svého krále sklonit i Honza Krejčí, kterého je mi opravdu líto, neb již od 15. tahu věděl, že je další odpor marný - 0 : 2.

Svůj den nemá ani Dominik, pro kterého je tento víkend prakticky konečnou, co se jeho šancí na IM normu týká - 0 : 3.

Při takto jasně se vyvíjejícím zápase mám jedinou obavu o to, aby jsme neobdrželi potupného kanára. Pak se však stane cosi opravdu neobvyklého a autorem této události je opět "kouzelník" Broňa Vymazal. Broňa totiž po záchranách ztracených partií s IM Erikem Pinterem, GM Jánem Markošem a Janem Sodomou nyní pokračuje v nevšední krasojízdě i v partii s GM Milošem Jirovským.  

V pozici na diagramu by bílý měl při troše koncentrace ustát určitý tlak černých figur, nejlépe snad střídmým tahem 28.Vd4, po kterém by převaha dvou pěšců měla k výhře stačit. Miloš však přes nutné postoupení sloupce c černým věží neusiluje nijak o výměny věží a dostává se tak v pozici dalšího diagramu trochu nečekaně do potíží. Jak známo, v pozicích s těžkými figurami na šachovnici bývá rozhodujícím faktorem aktivita těchto figur a to často i navzdory materiální nevýhodě.

Příkladem toho je i tato partie, kde v další pozici na diagramu má již bílý skutečné potíže, i když nic konkrétního ještě nehrozí. Po dalších tazích 33.Vd3?! V3c2 34.Dxe6+ Kh7 35. Vxc3 Vxe2+ 36.Dxe2 Dxe2+ 37.Kh3 ale vzniká koncovka dvou bílých věží proti černé dámě, kde je ovšem přes materiální výhodu bílého rozhodujícím faktorem slabý bílý král. Toho se však již Broňa nesnaží využít a přijímá velmistrovu nabídku ke smíru, kterou mu beztak zajišťuje věčný šach.

Při bližším pohledu je však patrné, že problémy bílého nekončí, čehož důkazem budiž zřejmě vynucená varianta 37.Kh3 Df1+ 38.Kh4 Dg2 39.h3 De2! 40.g4 De7+ 41.g5 De1+ 42.Vg3 Df2! 43.Vb4 d4 s rozhodující převahou černého. Najít obranu za bílého je tedy zdá se téměř nemožné, alespoň mně se to nepodařilo. V každém případě mohl Broňa kout železo dokud bylo žhavé, riziko tím prakticky nepodstupoval a výsledek zápasu by to stejně neovlivnilo. I tak ale pěkný dílčí úspěch a pro nás tak s jistotou odvrácený kanár - 0,5 : 3,5.

Prohrává na osmičce Tomáš, nutno ovšem přiznat, že jeho soupeř využil získané výhody příkladně a tak je stav zápasu již 0,5 : 4,5 pro obhájce titulu.

Dohrávají se poslední tři partie, ve kterých Petr Mlýnek já i Oleg máme určité šance na remízu. Nejlépe je na tom určitě Oleg, který pozornou hrou drží Stanislava Cífku na uzdě a nedovolí mu dostat se do výraznějšího tlaku. Petr Mlýnek dosáhl svého cíle výměnou všech věží, musí se však přes pěšce méně vyrovnávat se značnou aktivitou Orságova monarchy. Já se dostávám postupně do časové tísně, nutno však přiznat, že mě velmistr Jansa začíná ve střední hře přehrávat. V přechodu do koncovky věží a jezdců mám již o pěšce méně, ale jedinými tahy si udržuji alespoň malou naději na záchranu. Poté však i přes značnou časovou rezervu můj soupeř poleví v koncentraci a vynucuje "vyhranou" věžovku tím, že vymění jezdce a vrací pěšce, kterého měl navíc.

Nejdříve se však vyjasňuje v partii Orság - Mlýnek, kde ani nestejní střelci nestačili našemu borci k dosažení remízy a partie nakonec končí triumfem bílého monarchy. Nvevím, jestli nešlo za černého někde v této koncovce zahrát lépe, v každém případě to ale znamená další posun ve skóre - 0,5 : 5,5.

Symbolicky tedy dokončujeme s Olegem, zajimavé je také to, že i vzniklé pozice v koncovkách se trochu podobají. Oleg však hraje dobře a po zásluze si ve své extraligové premiéře dochází pro cennou remízu - 1 : 6.

O chvíli později končí i moje partie. V předchozím textu uvedený plán černého se mi po právu zdá optimistický a po dalších jediných tazích dochází k pozici na diagramu, ve které jsem si již začal na remízu hodně věřit. Po 38.Vb4! Vc2 39.h4 h5 40.g3 Ke5 41.Va4 Vc3+ 42.Ke2 Ke4 43.Va6 Vc2+ 44.Ke1 Kd3 přichází rozhodující okamžik partie. 

Černý koncovku evidentně podcenil a tato pozice je již remízová, chtělo to jen vydržet do finiše. Mám ještě plných 20 minut na hodinách, můžu tedy rozvážit správný tah. Vzhledem k hrozícímu matu musím zřejmě táhnout králem, mně však napadne možnost jiná. Po pár minutách se na scéně objevuje pětiotazníkový tah 45.f3?????, po kterém si velmistr dojde pro celý bod - 45.-Ke3 46.Kd1 Vg2 a zde musím kapitulovat - 1 : 7.

Štve mě to opravdu ještě doteď. protože k remíze vedl tah 45.Kf1!, např:

a) 45.-Vb2 46.Vxb6 Kc4 47.Vc6+! Kxb5 48.Vc7 Va2 49.Vxg7 d3 50.Ke1 

b) 45.-Kd2 46.Vxb6 d3 47.Vd6 Kc3 (47.-Vb2 48.b6 Vb1+ 49.Kg2 Ke2 50.Ve6+ Kd1 51.Vd6! d2 52.Vc6! Ke2 53.Ve6+ Kd3 54.Vd6+ Kc3 55.Vc6+ s remízou, protože nyní černý nesmí 55.-Kb4? 56.b7 Ka5 57.Vd6 a vyhraje dokonce bílý!) 48.Vc6+ Kb2 49.Vd6 d2 50.b6! Kc1 51.b7 Vb2 52.Vc7+ Kb1 53.Vd7 s remízou.

Tímto tedy končí naše pražská anabáze, která se i přes ještě nesehrané závěrečné dvojkolo pro nás zároveň stala extraligovou derniérou. I tak ale nebudeme vzpomínat s hořkostí, protože nabyté zkušenosti se nám v budoucnu jistě budou hodit a náš případný návrat mezi elitu by tak nemusel mít dlouhého trvání.

V příloze opět nabízím výsledkový pohled ze stránek chess-results, databázi ŠSČR či rovnou extraligový Zpravodaj se vším potřebným.