Broňa se sice z důvodu svatby svého bratra nezúčastnil soutěže družstev, ale na finále jednotlivců přijít měl. To se však i přes mé marné volání nestalo, inu dělat dvě vysoké školy současně není žádný med. Při neúčasti Luboše Svíženského tak dostal šanci hráč z pole. Tím nakonec byl pan Břetislav Eichler, známý stavitel schodišť, vystupující často též v České televizi, o kterém si troufnu tvrdit, že je významnou posilou Lokomotivy Brno.

No a potom se už mohlo začít hrát. Při Broňově neúčasti jsem tak rázem největším favoritem, což není vždy snadná role. A jako bych už něco špatného tušil, když mi rozhodčí Broňa Chmelíček oznamuje, že mám v 1. kole bílé proti Michalu Šípkovi a že bych tedy měl snadno vyhrát. Své soupeře sice nikdy nepodceňuji, ale když se někdy něco zakřikne...A tak se sice hraje za  mé převahy, která v jedné chvílí čítá již 3 pěšce navíc, pak se však něco pokazí a nakonec jsem rád, že ve věžovce s pěšcem navíc (ale horším časem) mně Michal přijme remízovou nabídku. Po vítězství ve 2. kole mě však čeká pohroma v kole třetím, kdy po hrubé poziční chybě ve střední hře prohrávám s Michalem Vávrou. Vlastně se ještě snažím hrát dál, i když mám sto chutí se vzdát. Nakonec "vybojuji" věžovku s 2 pěšci míň, ve které sice Michala o jeho převahu šikovně obírám, čas je  však neúprosný a tak se musím sklonit. V 5. kole mě čeká bleskový a rapidový specialista Karel Kratochvíl. Na toho si už dávám pozor, tentokrát jsem však docela mimo a po dosti nekoncepční hře dostávám hrozně na frak. Mám 2,5/5 a přemýšlím, jestli ten trochu zlý sen skončí nebo ještě ne. A jako bych viděl onen zamítavý záhrobní prst praeceptora Germaninae, který takto často kárá deklamaci Tarraschovy obrany dámského gambitu v podání Ondry Přidala, i já musím ještě vypít trochu hořkého kalichu, který se trochu zvláštním způsobem naplní v 8. kole. Přecházím z jednoho konce hrací místnosti na druhý a usedám k černým figurám proti Gustavu Nikodémovi. Někde okolo 7. tahu zahraje bílý trochu slabší střelcový výpad Sf1-b5 (jak jsem si po partii uvědomil, záměrný), po němž následuje má logická reakce Db6. Soupeř však pojednou k mému překvapení bez milosti reklamuje můj nemožný tah, protože na d8 nestála dáma ale král, kterého tam předchozí hráč špatně postavil. Bohužel taková jsou pravidla a tak se nedá nic dělat. Osobně si však neumím představit, že bych se někdy hnal za takovýmto mamonem a takto pro mě uboze vyhrál partii. Nu což, každý jsme nějaký...Mám 3,5/8 a nyní už uvolněně bez velkých zábran vyhrávám 6 partií za sebou, když porážím i oddílové spolubojovníky Milana Donnerta a Tomáše Mudru. Tím jim trochu kazím medailové ambice, z čehož má největší radost suverénní Karel, a tak to v jednu chvíli vypadá, že po úspěchu v družstvech zůstaneme v jednotlivcích bez medaile. Před posledním kolem jsem se však do této hry dostal i já, což jsem popravdě řečeno nečekal. Jasným vítězem je již s předstihem Karel Kratochvíl, o pořadí na 2.-5. místě však ještě svedou tuhý boj hráči Nábělek (10,5 a hraje se mnou), Mudra (10 a hraje s Kratochvílem), Donnert (10 a hraje s Kašpárkem) a já (9,5 a hraju s Nábělkem). Zjišťuji, že pokud se mi v přímém souboji podaří Marka Nábělka porazit, můžu být dokonce druhý! To však pouze za předpokladu, že Donnert s Mudrou nevyhrají. Pokud vyhraje Donnert a nevyhraje Mudra (což je pravděpodobné a nakonec se i stalo), budu třetí, pokud ti dva vyhrají, jsem čtvrtý. No a pokud nevyhraju já, budu pravděpodobně pátý. Moje poslední partie je skutečně velmi dramatická až do konce, kde se mi nakonec podaří v koncovce lehkých figur projít králem do soupeřova týla a udělat si nezadržitelného volňase. Rozhodujícím faktorem je však již čas a ten nakonec překračuji jako první a vzápětí i Marek. Šest nul na elektronických hodinách znamená remízu (v podstatě se jedná o spadené praporky na analogových hodinách), což nakonec znamená kýžené 2. místo pro Marka a trochu smutné 5. místo pro mě. I když po tom hrůzném průběhu můžu být vlastně ještě rád. Vynikající 3. místo ale obsazuje Milan Donnert, který ani v důchodovém věku (ač na to vůbec nevypadá) nic neztratil ze svého přímého tahu na bránu a zajišťuje tak pro značku Duras alespoň bronz. Čtvrtý je Tomáš Mudra a pátý, jak už bylo řečeno, jsem já. Lokomotiva nám tedy oplatila ze soutěže družstev v jednotlivcích stejnou mincí a tak tedy - zase napřesrok...

Kompletní výsledky přeboru Brna družstev, kvalifikace i finále jednotlivců a také přehled historických statistik, si můžete prohlédnout zde.