Na 6.1.2012 jsme tedy vyrazili směr Vídeň. Cesta uběhla rychle a díky Tomášově navigaci jsem byli na místě za půldruhé hodinky a s dostatečným předstihem. Sestavu týmu s názvem Brno 2 Jiří Adámek, Neklan Vyskočil, Karel Kratochvíl, Tomáš Mudra jsem nahlásil po předchozí rozmluvě s Karlem, který mi barvitě líčil bleskovou sílu Jirky Adámka především tím, jak s ním nedávno prohrál vysoko na body.

Tříkrálový turnaj má ve Vídni svou tradici a v Rakousku je ten den samozřejmě svátek (taktéž na Slovensku, jen u nás ne). Pro nás to mělo alespoň tu výhodu, že jsme nemuseli přemýšlet nad parkováním, neb ve svátky a o víkendech neplatí ve Vídni tzv. Kurzparkzonen. V restauraci Cafe Goldengel potkávám mnohé známé tváře z mého prozatím 8-letého působení v rakouských soutěžích. Z těch silnějších namátkou mé spoluhráče z Hietzingu IM Gerharda Schrolla, FM Haralda Penze a Petera Stadlera, z dalších pak IM Harald Schneider-Zinner, IM Helmut Kummer, IM Hannes Ganaus, FM Klaus Neumeier, FM Gernod Beckhuis a další.

Turnaje se zúčastnil také druhý brněnský tým (Brno), když asi po půlhodině dorazili na místo určení usměvavé tváře Michala Vávry, Lukáše Řehůřka, Gustava Nikodéma a Ivana Kopečka.

Turnaj je zajímavý také tím, že si názvy družstev mohou dávat hráči sami. Bylo proto možné spatřit i takové názvy jako Schachfaulen Kretenser (celkově 6), Glückbärchis (3) Namenlosen ad. Zajímavé a silné družstvo přivezli také Slováci z Komárna (Barracuda), které jsme měli až na samotný závěr a jehož hráče jsem vůbec nepoznal - FM Imre Kukel, Tomas Szegi, Zoltán Jankó (hrál u nás v Brně uzavřené Duras turnaje) a Gábor Göth. Rozmlouval jsem hlavně s Imre Kukelem, který nápadně dobře hovořil česky a až po vzájemném představení mi došlo jeho dlouholeté působení v nyní extraligové Bohemce. Vzpomněl jsem také na turnaj v Gabčíkovu 2003, kde mě na pokoji nevědomky zamkli otec a syn Jankové, což mi tehdy znemožnilo utkat se v 8. kole s GM Petrem Hábou nejen o dobré umístění, ale také o možnost získání IM normy. Dnes už se na to dívám s úsměvem, ale tehdy mi veselo nebylo. No i takové věci se stávají, David Holemář by mohl vyprávět.

Samotného turnaje se nakonec zúčastnil maximální počet 20 družstev (víc kapacita neumožňuje) a hrálo se olympijským způsobem každý s každým. Turnaj byl rozdělen na dvě části, když po 10 kolech byla 45-minutová přestávka a poté se dohrálo zbylých 9 kol. Mírným favoritem turnaje bylo "venkovní" družstvo Austria Graz, silné byly také týmy Eichgrabenu, domácí Austrie Vídeň, Hietzingu a Donaustadtu.

Naše "blesková" sestava mohla i v této konkurenci pomýšlet na slušné umístění, po nepovedeném intermezzu z před dvou let jsem doufal i ve stupně vítězů. To se postupně naplňovalo, když jsme po první části byli na děleném 2. místě, o bod za vedoucím Grazem. Po přestávce, kterou jsme strávili v nedaleké pizzerii, jsme vlétli do závěrečných 9 kol jako uragán a dali jsme v 5 kolech 19,5/20.

Ušetřeni nezůstali ani Brňáci, kteří hráli v sestavě 1. Michal Vávra, 2. Lukáš Řehůřek, Gustav Nikodém, 4. Ivan Kopeček. O kolo později jsme již viděli i průběžný stav, kdy jsme dohonili rovněž s velkým přehledem hrající Graz (jeho hráče z 2. Bundesligy Mitte jsem ovšem neznal) a hlavně jsme výrazně setřásli zbylou konkurenci. Viděli jsme, že rozhodující vzájemný střet s Grazem je naplánován na 17. kolo. Do něj jsme vstupovali s půlbodovým mankem, když jsme v předchozím duelu porazili Blackburne jen 2,5 : 1,5, zatímco Graz vyhrál 3 : 1. Bylo proto důležié alespoň neprohrát a doufat, že nám závěrečný finiš vyjde lépe. To se však bohužel nepovedlo, neb jsme trochu smůlovatě odešli poraženi 1 : 3 a museli tak ještě bojovat alespoň o 2. místo. To se nakonec s vypětím všech sil podařilo, a tak jsme nakonec mohli tento zajímavý turnaj považovat za úspěšný. 

Celkové výsledky je možno zhlédnout z chess-results, výkony na jednotlivých šachovnicích potom zde. Náš výkon 59,5/76 vypadal jednotlivě takto: 1. Jiří Adámek 13,5/19, 2. Neklan Vyskočil 15,5/19, 3. Karel Kratochvíl 15,5/19, 4. Tomáš Mudra 15/19. Jako tým jsme si nakonec odvezli výhru 144 Euro, takže nám po pokrytí nákladů na vklad a auto ještě i něco zbylo. V každém případě jsme si ale dobře zahráli a vyzkoušeli třebas i nové zbraně do rozhodujících bojů v letošních soutěžích. Tak příští rok opět, na viděnou!