Za počáteční datum tak můžeme označit 7. duben 2011, místo sportovní hala na Vodové a v čase něco po 18.30. Podle pravidel směli hrát jen kmenoví hráči Durasu či jejich hosté v sezóně 2010/2011, a to ve dvou skupinách. Skupina A byla pro všechny hráče s Elem nad 2000, skupina B zase pro hráče s Elem do 2000. Obou turnajů se nakonec zúčastnilo celkem 16 hráčů, které Elo nakonec rozdělilo rovnoměrně po 8 hráčích do každé skupiny. Systém hry byl dvoukolový, takže se v obou skupinách utkali každý s každým bílými i černými. Celkových 14 kol tedy bylo zárukou, že se novým přeborníkem nikdo nestane náhodou a že zvolený systém dostatečně prověří všechny účastníky. Řízením obou skupin se potom ujal jeden z našich nejlepších rozhodčích IA Ladislav Palovský, který si nakonec také zahrál ve skupině A. A jak to celé vlastně nakonec dopadlo?

Vítězem a historicky prvním přeborníkem Durasu v bleskové hře se stal Miroslav Jurka, který tak navázal na vynikající 7. místo z prosincového MČR v Praze. Turnajem prošel bez porážky a jeho účet na konci turnaje byl 11/14. Mirek byl i přes výbornou hru v jedné partii ohrožen, a to s již zmíněným Laďou Palovským, kde však Laďa přes nedostatek času vyválčil jen remízu. 

O druhé místo byl až do konce sváděn velký boj mezi triem Ondřej Nepomucký, Martin Tajovský a Neklan Vyskočil. Nakonec jsem měl nejvíce štěstí já, když mě na druhé místo posadilo lepší pomocné hodnocení. Konečný výsledek byl 10/14 a k mému velkému překvapení rovněž bez jediné porážky. Sportovně však musím uznat, že někdy chybělo jen velmi málo a například Karel Dvořák se projevil jako až příliš velký gentleman, když mi v obou našich partiích nabízel remízy v postaveních, kde měl již rozhodující převahu.

Na 3. místě se stejným počtem bodů turnaj dokončil Martin Tajovský, který hrál také velmi dobře. Protože ale prohrál obě partie s vítězem, měl nakonec v porovnání se mnou Sonnenborn (coby pomocné hodnocení) horší.

Bramborová medaile pak náleží Ondrovi Nepomuckému. Ondra celý turnaj bojoval jako lev, nakonec však o lepší umístění přišel v samotném závěru, kdy trochu nečekaně prohrál se Zdeňkem Tomešem. Jeho 9/14 je však rovněž velmi dobrý výsledek.

Místo páté obsadil Karel Dvořák, který pravidelně blicá na internetu, takže se před jeho občasnými návštěvami brněnských turnajů musí mít vždy všichni na pozoru (u Pásků by mohli vyprávět). V tomto klání však Karlovi chybělo někdy i trochu štěstí s předními hráči či více dravosti. Jeho výsledek 6,5/14 tak myslím úplně nevypovídá o jeho skutečné blicařské síle.

Že se jednalo o těžký turnaj svědčí až 6. místo bronzového medailisty z loňského přeboru Brna jednotlivců Milana Donnerta. Jeho blicařské umění je také známo a jistě i on možná čekal lepší výsledek než 6/14. Mrzet ho může například i dobře rozehraná partie se mnou.

Na 7. místě skončil Zdeněk Tomeš, který je určitě lepším praktickým hráčem než blicařem. Jak už bylo řečeno výše, v posledním kole sebral medailové naděje Ondrovi Nepomuckému.

No a někdo musí skončit poslední. Laďa Palovský si zkusil při řízení obou turnajů zahrát s elitou a nakonec chyběl jen velmi malý krůček k senzační výhře nad suverénním Mirkem Jurkou. No nic se neděje a snad tedy příště. V každém případě ale Laďovi poděkování za bezproblémový a mnohdy s úsměvem řízený turnaj

Skupinu B jsem se snažil po očku také sledovat, nakonec jsem konečné pořadí ale úplně přesně neodhadnul. Vítězem a současně přeborníkem Durasu v kategoriic Elo do 2000 se po velkých bojích nakonec stal loňský navrátilec z Ameriky Michael Věžník, kterému béčka na Durasu prostě jdou (v B turnaji na loňském Open Duras v klasickém šachu 2. místo). O Michalově triumfu nakonec rozhodl minizápas s druhým Pavlem Menčíkem, který vyhrál 2:0. I díky tomu se tak nakonec mohl pyšnit velmi slušivým ziskem 10,5/14.

Druhé místo se stejným počtem bodů tedy obsadil Pavel Menčík, jinak příznivec našeho klubu a holanďanovský specialista. Pavel hrál však mimo soutěž, protože není registrovaný v žádném klubu. Z toho důvodu je tak možná trochu zavádějící i jeho Elo (1558), jeho skutečná síla v bleskovém šachu je až o dvě třídy vyšší.

Stříbrnou medaili tak nakonec za celkově 3. místo bral vzorný kapitán céčka Martin Hyrš, který hrál také velmi dobře a po celý turnaj dýchal svým konkurentům na záda. Jeho výsledek je 9/14.

No a bronzová medaile za celkově 4. místo připadla benjamínkovi, teprve 14-leté Nataši Richterové za 8/14. Pro mě osobně to není až tak velké překvapení, protože Nataša má dobré kombinační nadání, tedy jeden ze základních předpokladů pro tuto disciplínu. Doufejme, že po postupu dorosteneckého áčka Durasu do Extraligy bude její výkonnost stoupat především v klasickém šachu a časem se prosadí i mezi dospělými.

Celkově 5. místo obsadil náš host z Bučovic Michal Sysel. Michal je určitě slušným praktickým hráčem, blicky ale nejsou úplně jeho doménou. Konečný výsledek 7,5/14.

Na 6. místě skončil náš předseda Rudolf Moulis, který by v této sestavě jistě patřil k hlavním favoritům, kdyby se ovšem hrál klasický šach... Osobně obdivuji jeho ohromné vícefrontové nasazení (ne jen na šachových polích), tak už to ale v důchodu někdy bývá

Sedmé místo obsadil všestranný sportovec Leoš Fojt, jehož mnohdy zajímavé nápady ale přistanou na šachovnici později, než by bylo zdrávo. Leoš je zajímavý také počtem svých dětí, tuším že jich má 5

No a tabulku uzavřel Karel Pelikán, který je rovněž o mnoho silnějším praktickým hráčem, než blicařem. Podobně jako předseda věkem již v důchodu, přitom ale jeden z nemnoha lidí, kteří jsou ochotni vždy přijít, zaskočit, odehrát, prostě co pomůžou vždy v nouzi. Vzpomínám si na jedno naše partiové setkání v rámci přeboru oddílu, kdy mi bylo něco kolem 15. Partie tehdy skončila nerozhodně a já si toho docela považoval.

 

Závěrem tedy možno konstatovat, že historicky první přebor Durasu se vydařil, účast byla počtem i výkonnostně slušná a doufejme, že napřesrok bude ještě lépe... Celkové výsledky si můžete prohlédnout ze stránek chess-results, a to jak skupinu A, tak i skupinu B. Pro úplný dojem pak přidávám také odkaz na turnajovou fotogalerii.