Týden se sešel s týdnem a už tu byla další příležitost k zábavnému blicání. Svoje narozeniny slavil dlouholetý člen Durasu Milan Donnert, kterému by málokdo hádal jeho skutečný věk (62). Sympatický je i jeho herní projev, kdy na šachovnici vidí především soupeřova krále, na což jsem v turnaji sám doplatil. Bylo tak učiněno zadost všem příkořím v minulosti z mé strany páchaným

Švestičky byly tentokrát tekuté, ale nechutnal jsem je, protože mi vrchní barman PM jako obvykle naléval něco jiného. Dokonce si dovolil místo mého oblíbeného červeného nalít bílé, což jsem kvitoval s nevolí, nicméně jsem měl být rád, že mám aspoň něco. Dary oslavenci byly především tekuté, což je vidět na obrázku,

sestava však tentokrát nebyla úplně obvyklá. Chyběli Mirek Jurka, Peťa Pisk, Ondra Přidal, zkoušky mající Evička Kulovaná i obě čarodějné dámy. Zato bylo možné spatřit pár nových či staronových tváří. Premiéra to byla především pro Honzu Uhmanna, který k nám měl namířeno už minule, ale na poslední chvíli mu do toho něco vlezlo. Co si vzpomínám, podruhé se účastnil Vladimír Pospíšil, jehož velmi solidní a pevný styl ale zrazovala pomalejší ruka. Zahrát si po čase přišel také Zdeněk Tomeš, který propagoval především týdeník Sedmička, kde měl jeho proslavený brácha Pavel prsty v článcích o Durasu a šachistech vůbec, které v posledním čísle vyšly.

Před začátkem turnaje ještě Peťa Skácelík přesvědčivě rozložil na atomy mýtus o šachistech jako slušných lidech, když na otázku vrátné "Kam jdete s tou flaškou", nevzrušeně odpověděl že na šachy a aby tomu dal korunu, tak ještě dodal, že na trénink dětí.

Pak se už mohlo začít hrát. Hned na úvod si černýma podal Honza Uhmann Davida Holemáře a i přes dílčí porážku se mnou až do konce pěkně šlapal do pedálů. Výborně hrál také Martin Tajovský, který s velkou lehkostí zdolával jednu překážku za druhou. DH a PS spíše klopýtali a já jsem po sérii výher neustál v 6. kole Davida Holemáře, který v pozici na diagramu

asi 13x zopakoval pozici s šachující věží na polích f7 a g7 a černým králem pravidelně střídajícím pole f4 a g4, aby nakonec vyhrál na čas. Moc takovému počínání nerozumím, asi u některých výjimek v budoucnu své šachové gentlemanství poruším.

O všem se jako obvykle rozhodovalo až v posledním kole, kde o první místo bojovala trojice Tajovský, Holemář, Uhmann. Rozhodující význam měla partie přímých aktérů Tajovský - Holemář, kde druhý jmenovaný musel dohánět Martinův jednobodový náskok. Bohyně Caissa však stála tentokrát při Martinovi, který ve velkém stylu prorazil útokem a zaslouženě v turnaji zvítězil. Jeho premiérové vítězství bylo dokonce o parník, protože v posledním kole zkratoval Honza Uhmann porážkou od Wira (Pavel Menčík) a tak jsem nakonec trochu nečekaně druhé místo obsadil já, byť z půldruhabodovou ztrátou na vítěze. Místo třetí si pak rozdělila trojice Uhmann, Skácelík, Holemář. Na celkové výsledky se můžete podívat zde, stejně tak i na pár foteček z turnaje.

Příští turnaj se uskuteční ve čtvrtek 4.6.2009 a půjde o trochu monstróznější společnou narozeninovou akci Mirka Jurky a Martina Tajovského. Tímto jste tedy zváni vy všichni, co máte rádi zábavu a také chuť popřát oběma zmíněným oslavencům.