Jednalo se vlastně o jakési malé brněnské derby, protože v dresu soupeře nastoupili Brňáci Tomáš Polák, Roman Chytilek a v Brně studující Peter Michalík, kteří nám loni navíc pomohli extraligu vybojovat. Možná i proto byla před zápasem uvolněná atmosféra, byť hlavně z naší strany šlo o hodně.

Prostředí salonku hotelu A-Sport (u Sportoní haly na Vodové, v níž hrají naše ostatní družstva), kde letos hrajeme všechny domácí zápasy, bylo vskutku na úrovni. Krásná a prostorná místnost přilákala také množství návštěvníků, jejichž počet v průběhu zápasu byl srovnatelný s posledním zápasem loňské sezóny proti Karviné. Vděčný za pozvání byl například bývalý ligový hráč Zbrojovky Brno Bohuslav Skácel, který byl znám skvělými teoretickými znalostmi a uměním bleskového šachu. Svou přítomností nás poctila také Česká televize, která provedla rozhovory se mnou, naším lídrem Honzou Krejčím a předsedou Rudolfem Moulisem. Možnost zhlédnout je budete mít v 93. dílu pořadu V šachu. Poté už hlavní rozhodčí, pro změnu náš bývalý předseda Broněk Chmelíček, mohl historický zápas zahájit.

V sestavách obou týmů chybělo vždy po jednom předním hráči, což však bylo v důsledku užší sestavy spíše naší nevýhodou. Absenci Jany Jackové totiž nemůžeme v současných podmínkách plnohodnotně nahradit, zatímco zlínští měli na místo Petera Vavráka hned několik variant v podobě náhrady jeho slovenských spoluhráčů. Favoritem jsme tedy nebyli, nicméně odhodlání bylo velké.

Zápas probíhal od začátku vyrovnaně a po dvou hodinách hry nebylo vůbec nic jasné. Jakoby ani nikdo nechtěl příliš dopředu. Výjimkou ale byli Honza Krejčí proti Tomáši Polákovi a z druhé strany Cyril Ponížil proti Vladimíru Ševčíkovi, kde se začínalo blýskat už poměrně brzy.

Chvíli poté má však Mirek Jurka nabídku remízy od Romana Chytilka. Je to v situaci, kde Mirek může přiostřit obětí figury za tři pěšce, ale výsledek není vůbec jasný. Jsme ale černí a tak Mirkovi dávám souhlas - 0,5 : 0,5. Opět spolehlivý Mirkův výkon.

Nedlouho poté zjišťují, že ve své pozici proti Pavlu Čechovi nemám jinou možnost, než opakovat tahy, protože jakékoli jiné pokračování by mě přivedlo do nevýhody. Ani Pavel však nemá moc na výběr a tak smírně končí i tato partie - 1 : 1.

Máme tedy s Romanem coby dohravší kapitáni čas na koučování. Při letmém setkání na chodbě mi však Pavel Čech říká, že by něco takového nechtěl dělat, protože by z toho nejspíš zešedivěl. Ale nezbývá mi nic jiného a tak se musím snažit. Pro všechny případy mám však k dispozici mého zástupce pro "věci politické" Petra Mlýnka, tentokrát sice nehrajícího, ale o to více kamerujícího.

Hraje se opravdu na doraz a nezávidím Broňovi coby rozhodčímu, když musí být v pozoru hned na šesti šachovnicích současně, které se nezadržitelně blíží k časové kontrole. Jako první z této sestavy končí napínavá "slovenská" partie Jurčík - Csiba, kde ne zcela zdravotně v pořádku hrající Dominik pustí bílou věž na sedmou řadu a to se nakonec při oboustranném nedostatku času ukazuje jako rozhodující. Škoda, protože i když Dominik po většinu partie tahal za kratší konec, výhoda bílého nebyla velká a v časovce se potom mohlo stát cokoli - 1 : 2. 

Další partie jsou však vyrovnané a tak to vypadá, že se rozhodne na již avizovaných šachovnicích 1 a 8. Honza proti Tomáši Polákovi jde nekompromisně za svým cílem, má navíc zhruba ještě 10 minut, kdežto Tomáš hraje na půlminutě. Prokazuje ovšem své kvality a nachází jediné obranné tahy. A tak přestože se mi zdá, že pozice černého musí každou chvíli padnout, nejlepší možností je nakonec výměna všech věží s dobytím obětovaného pěšce zpět a menší výhodou. To Honza bohužel nezahraje, protože si neuvědomil, že první výměnou dává šach a soupeř tedy nemůže dobrat pěšce šachující dámou.  Poté přijde chybná Honzova kombinace a rázem je rozhodnuto v náš neprospěch, což výrazně snižuje naše šance na úspěšný výsledek. Něco podobného se ovšem stane na 8. šachovnici, kde se naopak zdá, že Cyril Ponížil stojí proti Laďovi Ševčíkovi na výhru. Ani zde tomu ale tak není a všechna čest Vladimírovi za chladnokrevnou obranu, která vyvrcholí rozhodující chybou bílého v přibližně vyrovnané koncovce věží a střelců, kde ani jeden z králů nemá na růžích ustláno. Tedy - půjčka za oplátku, dohánět však ale musíme stále my. Obě partie se ještě hrají, když najednou musím bleskově rozhodnout o nabídce remízy Petera Michalíka Broňovi Vymazalovi. Broňa je na tahu a podobně jako Peter už hraje na půlminutě. Do kontroly zbývají ještě dva tahy, Broňa má však lepší šance a protože prohráváme, je rozhodnutí pokračovat jednoznačné. Rychlý sled těchto tří partií ovšem vyžadoval také rychlé rozhodnutí, zatím můj určitě nejtěžší okamžik v letošní Extralize.

Jako další však končí docela jiná, celkem nenápadná partie Buchníček - Lipka. Zde jsem měl trochu obavy, ale Petr nakonec v koncovce věže proti dvěma lehkým figurám (že by další námět do Tomášovy knihy?) elegantně vybruslil a tak se stále držíme - 1,5 : 2,5.

Pak se však naplňuje smutný Honzův osud a těsně po časové kontrole musíme bohužel vzdát na první šachovnci - 1,5 : 3,5.

Podle očekávání kontrujeme na osmé desce, kde je zklamaným pro změnu Cyril Ponížil a my tak stále držíme naději - 2,5 : 3,5.

Dohrávají se tedy dvě partie, které nakonec určí osud zápasu. Od počátku vyrovnaná partie Přidal - Sosna mi připadá jako nezvratná remíza, naše naděje se tak upínají k Broňovi proti Peteru Michalíkovi. Broňa s příchodem druhé oboustranné časovky získává pěšce, ale šance na výhru tím nijak nezvyšuje, protože Peter výhodně zjednodušuje. Osud zápasu však nečekaně stanovuje partie Přidal - Sosna, kde Ondra nezvládne všechny jemností jezdcové koncovky a pak už ke slovu přijde výborná technika Honzy Sosny - 2,5 : 4,5.

Broňa tak už nemusí "žhavit" za každou cenu a Peterovi se nakonec také bez větších problémů podaří věžovku udržet, čímž je stanoven konečný resultát - 3 : 5.

Dlouho vyrovnané a s dobrou diváckou kulisou hrané utkání tak nakonec vyhrávají naši zkušenější soupeři. Nám opět chybělo trochu štěstí, ovšem nutno přiznat, že Zlín si vítězství zasloužil. A pokud mám najít spolehlivého viníka naší porážky, vězte, že jím není nikdo jiný, než hlavní rozhodčí Broňa Chmelíček. Již loni nám pískal tři domácí zápasy, které byly také našimi jedinými třemi porážkami v soutěži a málem nás stály postup. A teď znovu. Nevím, co je to za zvláštní fluidum, ale "Broňo, už nás prosím nech"!

V příloze najdete Zpravodaj, kde jsou kromě všech výsledků také všechny odehrané partie, dále udávám odkaz na zápasovou fotogalerii a nesmí chybět odkaz na stránky ŠSČR, kde najdete veškeré extraligové podrobnosti. Jako malý bonus přidávám odkaz na pořad České televize Události v regionech, který proběhl 18.2.2010 a kde zhruba mezi 21-22 minutou je  reportáž o nás.

Napište první komentář

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved