Je krize, šetří se vším i písmenky a především časem, protože čas jsou peníze. Proto by se tento článek dal nazvat „dva v jednom“. Pro nedostatek času a také trochu díky blbé náladě jsem nedal článek z 8. kola městského přeboru, kdy jsme prohráli s bystrckými olejáři 3:5. Bylo to poněkud nepovedené utkání, kdy se v klíčových partiích přelévala výhoda tu na naši stranu, tu k hostům, až jsme nakonec prohráli. A tak jsme si v kole devátém chtěli spravit chuť na Vinohradech. A povedlo se. Vítězství bylo těsné, ale nyní nikoliv s odřenýma ušima.

Tentokrát jsem pro celotýdenní pracovní vytížení a únavu za šachovnici neusedl, jal jsem se tedy hrát roli nehrajícího kapitána. Myslel jsem, že se budu nudit, ale opak byl pravdou. Některé partie byly skutečně zajímavé a napínavé, takže bylo na co koukat. Nastoupili jsme s Mirkem Tomíškou na 1. desce, druhou si zahrál Láďa Palovský, třetí Mirek Stanka, čtvrtou Jirka Havlík, pátou Jarda Benák, šestou Karel Pelikán, sedmou Leoš Fojt a poslední osmou šachovnici za náš tým hrál Víťa Mikulík. Začátek utkání byl docela zajímavý. Po dvaceti minutách zapůlili Láďa Palovský, který spěchal na schůzi výboru šachového svazu a Leoš Fojt, který černýma vzal remízu, nabídnutou panem Hlavinkou, s téměř o 100 bodů silnějším hráčem. Po další půlhodince přidal remizku Mirek Tomíška s Adamem Páralem. Můj plán s remizami na prvních čtyřech deskách a nějakou výhrou někde vzádu se začal naplňovat. Navíc pan Svíženský na třetí s Mirkem Stankou chyboval v zahájení a vypadalo to na celý bod pro nás, Jirka Havlík opět postavil pověstný „beton“, Jarda Benák stál trochu lépe, Karel Pelikán dost dobře, navíc jeho soupeř, občerstven pivkem a nějakou tou kořalkou, nevypadal, že vydrží dlouho vzdorovat. Na poslední desce Víťa Mikulík stál také malino lépe. Vypadalo to tedy na docela jistých 5 : 3 pro nás. Po další půlhodince pan Svíženský vzdává a Mirek Stanka vítězí. Karel Pelikán vystřihl v sicilce učebnicovou oběť figury na e6 a bylo jen otázkou času, kdy svého společensky dost unaveného soupeře přinutí kapitulovat. Když remizoval ještě Jarda Benák, vedli jsme již 4 : 2. Už hrál jen Jirka Havlík a Víťa Mikulík. Obě partie se blížily do časovky. Jirkův soupeř s 5 minutami na deset tahů vyostřil pozici a vypadalo to všelijak. Pod tlakem tikajících hodin a zvedajícího se praporku ale přijal remízu. Takže 4,5 : 2,5 pro nás. Víťa však, také v časovce, chybuje v koncovce a prohrává. Takže konečných 4,5 : 3,5 nás opět posadilo do čela městského přeboru. Příští kolo ale pauzírujeme a ostatní naši soupeři hrají, tak se dá očekávat opět pohyb na čelních postech tabulky.

 

Pokud v posledním kole vyhrajeme s Lokomotivou K, možná se zase na vedoucí post vrátíme.