A je tu den D. Přicházím do Semilassa v době, kdy je tam už spousta lidí a tak se ani nestačím hned se všemi pozdravit. Potkávám Míšu Svobodovou (dříve Chmelíkovou), která za náš klub v minulosti vybojovala nejednu vítěznou bitvu. Míša se však dnes šachu věnuje už jen okrajově formou rapidů nebo sleduje začínající dráhu svého syna, který se u nás zúčastnil turnaje dětí O pohárek BVK.

 

Míša Svobodová 

Promlouvám také s dvojicí otec - syn Krejčích, se kterými probírám především podrobnosti nadcházející extraligové sezóny, ve které se Honza mladší má určitě nač těšit.

Otec a syn 

Mému fotoaparátu neujdou ani vždy dobře naladění Peťan Skácelík s Olegem Karpilovským

Petr Skácelík s Olegem Karpilovským

nebo náš bývalý plejer Martin Červený, s nímž se možná v Extralize potkám v souboji proti konkurenčním pardubickým Polabinám.

Martin přišel tentokrát trochu na bernardýna 

Vidím také v bleskovém rytmu se rozehrávající rapidové specialisty Vojtu Pláta a Petera Michalíka, který nám loni pomohl k vytoužené Extralize. Oba považuji za hlavní favority pro výsledky, které ve svých zemích v rapidech dosahují.

Dvojice Plát - Michalík se bleskově rozehrávala 

Jsou tu však i další, kteří jistě budou hrát nahoře a je jich v letošním ročníku až podezřele mnoho, což signalizuje kvalitativně výrazně zvýšenou laťku proti minulým letům. Vždyť letošní průměr první desítky dosáhl úctyhodných 2367, což je o téměř 40 Elo bodů více než v roce 2007! A tak nesmíme zapomenout ani na prvního nasazeného, ale někdy trochu náladového Honzu Bernáška, Honzu Krejčího, kterému ale rapidy na rozdíl od vážných kdovíproč nejdou, už zmíněný Martin Červený coby předloňský vítěz, moje maličkost coby loňský vítěz a dále také ještě Milan Smištík, Mirek Jurka, neznámý slovenský mladík Martin Ondruš či Laďa Urbanec, abych vyjmenoval aspoň první desítku, i když i další hráči pod touto čarou mají svou kvalitu.

Zaplněný hrací sál 

Po úvodních slovech Rudolfa Moulise a hlavního rozhodčího Ládi Palovského tak 60-členný peloton mohl začít hrát. Po skončení prvního kola, které nepřineslo žádná velká překvapení, střetávám vzácného hosta, "opozdilce" Petera Mega. Ten bohužel i přes slíbený volný vstup do turnaje nestihl přijet včas a tak odmítá i možnost nastoupit od 2. kola a raději bedlivě sleduje celý průběh rapidu až po skončení bleskového turnaje. To vše za přítomnosti svého fotoaparátu, kterým pořizuje velké množství snímků, čímž mně a Radku Strnadovi ulehčuje úlohu fotografů. Jinak pro nevědoucí je tento pán tvůrcem nejpopulárnějších šachových stránek na Slovensku a též jednoznačná zpravodajská jednička. Je skutečně obdivuhodné, co může dokázat jeden člověk, který každý den s nevšední disciplínou doplňuje aktuální informace o turnajích nejen z česko-slovenských luhů a hájů, ale i nejdůležitějších šachových události z celého světa. Připomínám, že zpravodajskou jedničkou u nás je novoborský šachový server, na jehož popularitě a podobě se ale podílí velké množství lidí.

Druhé kolo se taktéž obešlo bez větších překvapení a překvapením pro mne není ani pozdní příchod Honzy Uhmanna st., kterému to z nedalekého Alberta trvalo celých 10 minut po zahájení kola. Na vině byla prý jakási paní, která před ním ve frontě platila nákup za ca 1.200,-Kč, a aby toho nebylo málo, tak ještě zdržovala platební kartou.

V kole třetím se utkávám s navrátilcem do našich řad Petrem Skácelíkem a opět mám štěstí na přechod ze zahájení do střední hry, kde získávám rozhodující výhodu. Výsledky na předních stolech už ale tak jednoznačné nejsou, neb prohrává například Honza Krejčí s Urbancem nebo Martin Červený s Dočekalem.

4. kolo se však už opět vrací do zaběhnutých kolejí. Vyhrávají favorité, na což doplácím také já v souboji na 1. stole s Bernym. No co se dá dělat, před námi je ještě hodně partií.

V 5. kole na mě doléhá jakýsi útlum, kdy se vůbec nedostávám bílými ze zahájení a střední hra je potom už jen utrpení. Mým přemožitelem je Jan Dočekal, který mi tak bohužel vrací loňské porážky z rapidu a finále blicáku. Kroutím hlavou a vítám půlhodinovou přestávku na oběd. Z ostatních bojů se na předních šachovnicích opět nic překvapivého neděje, souboj titánů Michalík - Bernášek pro sebe rozhoduje Peter a společně s Vojtou Plátem mají jako jediní stále 100% bodů.

Přestávka na jídlo bohužel nijak výrazně nepřekročila stín z loňska. Personál byl sice celkem ochotný, ale sestával pouze ze dvou lidí (kuchař a barmanka), takže ani prvních 15 meníček, které měly být připraveny k okamžitému výdeji, připraveno nebylo. A tak si první skončivší Slávek Sládek počkal 20 minut, než se mohl pořádně zakousnout. Jiní to řešili nákupem v přilehlém Albertovi, já si po důrazné domluvě na své přišel až po skončení 6. kola. Bohužel však nemáme páky na to, aby se sliby proměnily ve skutečnost, a tak se příští rok obejdeme zřejmě bez přestávky na oběd.

6. kolo opět na na čelních postech nepřináší žádná překvapení, což je potěšitelné také u mě. Na prvním stole se Plát s Michalíkem rychle rozcházejí smírně a šetří síly na závěrečný finiš.

7. kolo už začíná více míchat pořadím a na čele se to začíná zase pěkně srovnávat. Berny poráží Vojtu Pláta a vrací se tak zpátky na výsluní, Peťo Michalík jen remizuje s Martinem Červeným a do bojů o medaile se výrazně hlásí Mirek Jurka, který poráží svého dlouhodobě nepříjemného soupeře Milana Smištíka. Přestávka pomáhá také Petrovi Skácelíkovi a nakonec i mně, i když se mi slovutného SS (Stanislav Staněk) podaří porazit až v mých posledních vteřinách. To má za následek slib odplaty nejkrutější, kdy odejdu poroben nejlépe v posledním kole nějakého dalšího rapidu.

V 8. kole je mým soupeřem Karel Kredl, který se po pětileté odmlce letos vrátil k šachu a průběh turnaje ukazuje, že mnoho ze svého umění nezapomněl. V turnaji od něj odešli poraženi i velmi slušní hráči jako Martin Šklíba, Martin Nový nebo Dalibor Číp, takže jsem se musel mít na pozoru. Naštěstí se mi Karla podařilo "ošidit" ve střední hře o figuru a tak jsem byl i celkem rychle hotový.

Karel Kredl vlevo v souboji s Martinem Šklíbou 

Třetí remízu v řadě zaznamenává po přestávce Michalík, Mirek Jurka tak byl jistě spokojen. Remízou s Bernáškem ztrácí šanci na medaili Honza Krejčí, který se musel na druhý stůl prodírat ze zadních pozic, naopak šanci na vítězství v turnaji udržel Vojta Plát, který využil v koncovce násilné hry na výhru Milana Smištíka. Peťa Skácelík poráží v turnaji nevýrazného Martina Šklíbu a dostává do posledního kola za odměnu Bernyho na prvním stole. V čele je tedy trojice 6,5-bodových Bernášek, Michalík, Plát, které s půlbodovým odstupem následují jejich vyzývatelé do posledního kola, shodou okolností všichni z Durasu - Skácelík, Vyskočil a Jurka.

A jak to všechno dopadlo? Bohužel pro naše barvy vyhrávají favorité a tak dochází na dělbu bodů tria Bernášek, Michalík, Plát. Mrzí to především mě, protože jsem to Peťovi Michalíkovi hodně zkomplikoval a udržel přesnou obranou pěšce navíc až do koncovky, kde mi však bohužel chyběl dostatek času k tomu, abych mohl realizovat okřídlené "s pěšcem víc, vítězství vstříc". Pomocné hodnocení nakonec těsně přiřknulo turnajové vítězství Peteru Michalíkovi, můj tip na vítěze tedy přesně vyšel. Jen o pověstný chloupek na středním Buchholzu končí druhý Jan Bernášek a třetí je Vojta Plát.

 

Výhod švýcarského systému dokázal v posledním kole dobře využít Laďa Urbanec, když porazil dalšího našeho zástupce Laďu Ševčíka a končí tak čtvrtý. Na 5-12. místě se seřadila početná skupina šestibodových, z nichž na ceny dosáhli ještě Mirek Jurka a Martin Červený. Já mám smůlu, když končím sedmý, snad mi sedmička bude v budoucnu šťastným číslem, jako například v loňském roce, kdy jsem v turnaji zvítězil právě ze sedmé startovací pozice. Byly však vyhodnoceny i další ceny, které se rozdávaly v kategoriích ženy, žáci, junioři a senioři. Vězte tedy, že vítězkou v kategoii žen se stala usměvavá Eva Pekárková,

Eva Pekárková 

kategorie žáků a juniorů měla "překvapivého" vítěze ve Vojtovi Plátovi,

Nejlepší žák i junior Vojta Plát 

zato v kategorii seniorů se neprosadil žádný ze známých koryfejů (např. Kalendovský, Uhmann, Donnert), nýbrž velmi dobře hrající zástupce Moravské Slavie Josef Šrámek.

Po skončení turnaje následoval tradiční bleskový KO turnaj, kterého se zúčastnilo 36 hráčů, mezi nimi téměř všichni favorité (Vojta Plát odjel na Fejfarův memoriál do Nového Boru), doplnění o čerstvě přichozího Davida Holemáře. Ten měl také nakonec nejvíce sil, když ve finále černými tak dlouho bránil horší čtyřvěžovku, až nakonec uondaný Peťo Michalík přehlédl jednotahový mat. Já svoje snažení zakončil ve čtvrtfinále, kdy jsem ani s věží víc a minutovým náskokem nedokázal porazit Mirka Jurku, když se mi přes těžké figury a nepříjemnou dvojici střelců dlouho nedařilo nic vyměnit. Nakonec jsem s kvalitou navíc prohrál ještě na čas, už ale v přibližně vyrovnané pozici. Obhajoba loňského double tedy nevyšla, ale třeba se zadaří v roce 2015, neb se mi tento kousek povedl již v roce 2001 a byl by tedy dodržen sedmiletý cyklus 

Souběžně s hlavním turnajem probíhal také rapid dětí O pohárek BVK. Jeho zaslouženým vítězem se stal nadějný Tadeáš Boček z domácího Durasu, který vyhrál všech devět partií a který to v příštím ročníku jistě zkusí i mezi dospělými. První velký křest ohněm však teprve 11-letého mladíka čeká v nadcházejícím KP I., kde si v barvách Kuřimi "B" zahraje na 5. šachovnici. Tak hodně štěstí! Na dalších místech se potom prostřídali hráči Vyškova a Durasu, když stříbrná medaile nakonec připadla vyškovskému Janu Čermákovi a bronz vybojoval Daniel Daněk z Durasu.

Vítězná trojice Pohárku zprava: Tadeáš Boček, Jan Čermák, Daniel Daněk a ceny předávající Luděk Fuchs 

Turnaj proběhl za podpory MČ Královo Pole ve spolupráci s KC Semilasso a samozřejmě hlavním sponzorem akce, kterým opět byly Brněnské vodárny a kanalizace. Dobrou práci také odvedl kolektiv pod vedením Rudolfa Moulise, stejně tak jako turnaj s přehledem řídící a mediálně vyprofilovaný Láďa Palovský

Láďa Palovský a Rudolf Moulis při vyhlášení

Na stránkách chess-results tradičně najdete výsledky rapid turnaje, jakož i bleskového turnaje. Fotografie z obou turnajů naleznete ve fotogalerii, či na tomto odkaze od Petera Mega.