Slatinické šachobraní
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 13. 8. 2024 17:20
- Napsal Neklan Vyskočil
- Zobrazení: 318
V sobotu 27. července 2024 se ve Slatinicích uskutečnil zajímavý turnaj pod širým nebem, nazvaný Slatinické šachobraní. O Slatinicích jsem věděl pouze to, že se nacházejí v Olomouckém kraji a před časem hrály dokonce extraligu. Na turnaj jsem se přihlásil na poslední chvíli a měl jsem štěstí, že jsem byl přijat, neboť předpověď byla slunečná. Tedy podobně jako při některých turnajích na Bowlingu v Brně rozhoduje o přijetí do turnaje počasí. Pokud by totiž byla předpověď deštivá, nevešel bych se do kvóty prvních 60 přihlášených hráčů, kteří by si stejně jako v 1. ročníku zahráli v penzionu Majorka, který byl schopen pojmout právě takový počet účastníků. To se však naštěstí nestalo, a tak jsem mohl na turnaj vyrazit společně s Karlem Kredlem (řidič) a Lubošem Svíženským.
Výsledky naleznete na chess-results, propozice jsou zde a o akci se pak můžete více dozvědět z článků vítězného Ladislava Vaňka a hlavního organizátora Pavla Bráchy na stránkách Olomouckého šachového informačního portálu. Zde naleznete také turnajové fotografie.
Turnaj se hrál v lázeňském parku Ladislava Foltýna a jednalo se o skutečně moc pěkné místo, plné stromů a zeleně, kde se mimochodem týden před akcí uskutečnil nějaký koncert. Z toho důvodu měli pařadatelé vše dopředu připravené, zbývalo pouze postavení šachů v den konání turnaje.
Většina hracího prostoru byla pokryta stany a plachtami, některé šachovnice však musely hrát pod širým nebem, což vzhledem k vysokým teplotám nebylo nic moc. To ale byla snad jediná menší vada na kráse jinak opravdu pěkně uspořádaného turnaje, kterého se zúčastnilo 99 hráčů.
Akci uspořádaly Lázně Slatinice a.s. ve spolupráci s šachovým klubem SK Rošáda Prostějov a která byla podpořena obcí Slatinice, Olomouckým krajem a Šachovým svazem ČR. Lákadlem byla první cena, kterou byl třídenní pobyt (tedy na dvě noci) pro dvě osoby v penzionu Majorka, hodnotné však byly také další ceny a nějakou cenu si domů odnesla většina účastníků.
V turnaji jsem byl nasazený jako č. 1, což je nevděčná role a je třeba být neustále ve střehu. Zpočátku se mi výsledkově dařilo (ne už tolik herně) a po pěti kolech jsem měl jako jediný hráč plný počet bodů. Přišel jednotný oběd (guláš) a povbuzení mých kamarádů Karla s Lubošem, že teď už to v pohodě dojedu. Odvětil jsem však logicky s tím, že to nejtěžší mě teprve čeká a měl jsem pravdu. Zatížený obědem jsem ve zbyývajících kolech nepodal vůbec optimální výkon a hned první partie po této přestávce ukázala, že to nebude vůbec jednoduché. Ladislav Vaněk měl o půl bodu méně a bílými mě pozičně tlačil. Chtěl jsem se z tlaku vymanit obětí pěšce, což ale mělo díru a nezbylo mi, než hrát koncovku bez pěšce, kterou jsem po zásluze prohrál. Následný těžký souboj s Patrikem Gnidou jsem bílými i přes pěšce méně směřoval díky silné iniciativě k výhře, soupeř byl ale na výši a nakonec skončila partie nerozhodně. Závěr této partie byl pak docela krkolomný, jelikož jsme hráli na stolcích, kam se šachy a hodiny vešly tak tak. Při tempu 2x 15 minut (bez přídavku) tak mohlo v závěrech partií docházet k rychlé hře, kde hodiny nemusely být úplně stabilní. A přesně to se stalo v naší partii, kdy jsem v rychlém závěru po jednom ze svých tahů stiskl hodiny, které ale neudržely stabilitu a padaly k zemi. Dokázal jsem je ještě v letu zachytit, ale mezitím soupeři došel čas. Přišel rozhodčí a ptal se na výsledek. Na šachovnici zbylo již jen po jedné věži na každé straně a krajní nepostouplý pěšec soupeře, tedy jasná remíza. Tu jsem také nahlásil rozhodčímu. Můj soupeř si jistě oddechl, ale fair play musí být v podobných situacích samozřejmostí. V následujícím 8. kole jsem měl velké štěstí proti Romanu Závůrkovi, který nevyužil všech možností a koncovku nestejnobarevných střelců s pěšcem méně jsem již v pohodě uhrál na remízu. V posledním kole jsem už ale musel a odnesl to FM Josef Lys, kterého jsem přehrál ve výborně vedené partii a podle Luboše s Karlem jsem prý tím lisem byl já.
Zleva Patrik Gnida (3), ředitel turnaje Pavel Navrátil, Ladislav Vaněk (1), rozhodčí David Krejsa, Zdeňka Vránová a IM Neklan Vyskočil (2)
Vítězství v turnaji si odnesl můj přemožitel a skutečně výborně hrající Ladislav Vaněk, který utekl konkurenci o celý bod a zaslouženě zvítězil s 8/9. Mě výhra v posledním kole nakonec zaručila 2. místo, když jsem měl nejlepší pomocné hodnocení z kvarteta sedmibodových hráčů. Nutno ale objektivně říct, že vedle výborných výkonů proti Šimonu Volákovi a v posledním kole proti FM Josefu Lysovi jsem měl také dost štěstí a můj výsledek byl tak určitě lepší, než předvedená hra. Dobré šance proti mně měli Vojtěch Velím, Stanislav Sochor, Jan Bosák i Roman Závůrka. Nakonec pro mě ale všechno dobře dopadlo a nečekaně šťastný konec mělo i ocenění vítězů. Před vyhlášením jsem totiž náhodou zaslechl rozhovor dvou Ladislavů Vaňka s Pruckem, kde turnajový vítěz podle svých slov doufal v umístění do 5. místa, ale že hlavní cenu nečekal a vlastně ji ani moc nechce, protože ji nemá jak využít. Zeptal jsem se tedy nakolik si ji cení a odpovědí mi bylo, že si to se mnou klidně vymění:-) A tak jsem trochu nečekaně přišel ještě k hlavní ceně, kterou je třeba využít do 31.3.2025. Mimochodem, o tuto cenu má zájem také Luboš, který mi nabídl její odkoupení za nižší cenu (hodnota poukazu je 6.200 Kč). A protože jsem v podobnoé situaci jako Láďa, mám o čem přemýšlet.
Udělovaly se také ceny kategoriích:
nejlepší žena - Zdeňka Vránová (ŠK Staré Město) 6/9
Nejlepší senior - FM Josef Lys (ŠK Ostrava - jih) 6/9
Nejlepší hráč do 15 let - Vojtěch Velím (Jezdci Jundrov) 6/9
Nejlepší hráčka do 15 let - Lucie Kvapilová (Oddílu šachů SK Prostějov) 4,5/9
Závěrem bych chtěl vyjádřit obdiv a uznání pořadatelům, s nimiž jsem se během turnaje několikrát bavil a věřím, že tento svým způsobem výjimečný turnaj získá v budoucnu velkou tradici. Tedy, pokud se zrovna neúčastníte závěru pardubického Czech Openu, rozhodně na toto místo přijeďte, neboť se jedná o skutečně pěkný zážitek.