Vzpomínky 3 - Mezinárodní mistrovství ČSSR v šachu - Brno 1975

Vážení šachoví přátelé, nyní se vrátíme hluboko do minulosti – do května roku 1975. Anatolij Karpov už měsíc vládne šachovému světu, naše silnice jsou mnohem prázdnější než dnes a pohybují se na nich především domácí auta typu Škoda 100, Škoda 110 a další starší typy, z cizích vozů vede východoněmecká značka Trabant.

 

V té době mně táhlo na jedenáctý rok, šachy jsem hrál na úrovni slušné 4. výkonnostní třídy, druhým rokem jsem navštěvoval šachový kroužek DPM Brno a jako šachová literatura mi posloužily především knihy typu Šachista začátečník od Zmatlíka s Loumou, Černobílé otazníky od dr. Veselého a Abeceda šachu od Averbacha s Bejlinem. Kromě toho jsem další informace již od čísla 7/1972 čerpal z Československého šachu. Měl jsem za sebou také první turnaj mimo Brno – v únoru tohoto roku jsem se v Praze zúčastnil neoficiálního mistrovství republiky mladších žáků.

A navíc se mělo v Brně konat mezinárodní mistrovství ČSSR v šachu. Možnost uvidět přední šachové hráče mne velmi potěšila. Zúčastnit se měl mimo jiné náš reprezentant Vlastimil Hort, tehdy hráč světové špičky, dále renomovaní velmistři Tajmanov (SSSR) a Uhlmann (NDR), kteří se zúčastnili předchozího cyklu turnaje kandidátů a další velmistři a mistři z tehdejších socialistických zemí. Průměrné ELO turnaje bylo 2438, což na tu dobu bylo velice slušné.

Hned první kolo ve mně zanechalo hluboký dojem. Turnaj se hrál v aule Vysoké školy zemědělské v Brně na Zemědělské ulici, hráči byli uprostřed sálu odděleni od diváků a navíc bylo možno vše průběžně sledovat na velkých nástěnných šachovnicích včetně dole umístěných papírových hodin, které jsem si dobře pamatoval ze školní výuky v 1. nebo 2. třídě. Partie demonstrovali hoši vesměs dorosteneckého věku. Velmistr Hort zahájil partii s jugoslávským mezinárodním mistrem Rukavinou tahem 1. c4, načež černý se ponořil asi do patnáctiminutového přemýšlení. Po dalších tazích 1. –c6 2. e4 e5 3. Jf3 Jf6 4. Jc3 Sb4 5. d3 0-0 6.Db3 Sa5 7. Sd2 Ve8 8. Se2 d6 9. 0-0 Jbd7 10. Vfe1 Jc5 11. Da3 (viz diagram!)

diag3-1.jpg

vznikla pozice, které jsem i vzhledem k nestandartnímu průběhu přestával zcela rozumět a přiznám se, že i dnes mi tento způsob hry nesedne. Nakonec černý po sedmdesátitahovém odporu docílil remízy. Líbilo se mi zahájení partie velmistra Jansy s polským tehdy pouze mezinárodním mistrem Schmidtem. Po tazích 1. e4 c5 2. Jf3 e6 3. d4 cxd4 4. Jxd4 Jc6 5. Jb5 d6 6. c4 Jf6 7. J1c3 a6 8. Ja3 Se7 9. Se2 0-0 10. 0-0 Vb8 11. Se3 Da5 12. De1 Vd8 13. Vd1 Sd7 14. f4 Se8 15. g4 Jd7 16. g5 f6 17. h4 Sf7 18. Kh1 Jc5 19. Dg3 získal bílý silný tlak na královském křídle a černý strašně dlouho přemýšlel. Nakonec se černý za cenu pěšce na dámském křídle uvolnil, ale po přerušení prohrál v koncovce (viz diagram!)

diag3-2.jpg

Byl jsem plný dojmů a potom doma prohlásil, že chci navštívit, pokud to bude možné, všechna kola tohoto turnaje. Do školy jsem se tehdy učit nepotřeboval (chodil jsem do 5. třídy), a tak rodiče nakonec souhlasili s tím, že si tam budu chodit sám a podle dohody buď se vrátím ještě za světla (kolo začínalo v 15 hodin, trvalo 5 hodin, takže jsem cca v 18.30 odcházel na tramvaj č. 15, která mne přes celé město odvezla až domů), nebo si mě tatínek o něco později vyzvedne.

Další den jsem si koupil permanentku (zlevněná stála tuším 20,- Kčs) a stal jsem se stálým návštěvníkem turnaje. Některé partie jsem si průběžně, jako i další diváci, zapisoval. Měl jsem i své oblíbené hráče: velmistra Jansu (líbil se mi jeho způsob hry a to, jak přehrál v 7. kole sovětského velmistra Suetina), mistra Augustina (protože byl z Brna a přál jsem mu splnění balu MM) a pak polského MM Schmidta (pevný styl a schopnost po prohrách v prvních dvou kolech již neprohrát a dosáhnout slušného výsledku). Mnoho věcí, které se objevily na šachovnicích, jsem tehdy nechápal, např. v partii Suetin – Estevez (Kuba) (viz diagram!) po 27. –Sxb6 vzal bílý ihned 28. axb6.

diag3-3.jpg

Já bych (tehdy) bez rozmýšlení bral střelcem.

Velice příjemné okamžiky pro mne nastaly v 10. kole. Tehdy za mnou přišel Marek Orel (jeden z největších talentů brněnského šachu té doby, později ligový hráč, dnes si přijde občas zahrát s úspěchem některý bleskový turnaj), že nemají dost lidí a jestli bych nemohl demonstrovat partii Hort – Lanč. Jako sotva jedenáctiletý kluk jsem byl nesmírně potěšen a až do přerušení (měl jsem ten den doprovod domů) jsem mohl běhat od šachovnice hráčů k demonstrační šachovnici. Snažil jsem se, aby i na papírových hodinách byl stejný čas jako na hodinách hráčů (jinde 15-20 minut rozdílu nehrálo žádnou roli). Prostě malý nadšený kluk. Partii jsem začal demonstrovat cca od 11. tahu bílého (viz diagram!)

diag3-4.jpg

11. Jb3 Jxb3 12. axb3 Sd7 13. Sd2 Je8 14. Vae1 f5 15. exf5 gxf5 16. f4 e4 17. Jd1 Vf6 18. Sc3 Vh6 19. Vf2 Jf6 20. Je3 De7 21. Kh1 Kf7 22. Dd1 Vg8 23. Vg1 Kf8 24. g3 Df7 25. b4 axb4 26. Sxb4 Je8 27. Dd2 Sf6 28. Sc3 Dg7 29. Vfg2 Sxc3 30. Dxc3 Dxc3 31. bxc3 Jf6 32. Va1 Ke7 33. Va7 Vc8 34. Sd1 Je8 35. Vga2 Vf6 36.Vb7 Kd8 37. Vaa7 Vf8 38. Sa4 Jf6 39. Sc6 Jg4 40. Sxd7 Kxd7 41. Jxg4 (viz diagram!)

diag3-5.jpg

Zde tato poměrně nezáživná partie byla přerušena. Černý pečetil samozřejmě 41. – fxg4. Ranní dohrávku jsem nestihl, musel jsem jít do školy. Partii nakonec Hort vyhrál v 75. tahu.

Poté jsem si ještě odskočil na dva dny na žákovský turnaj družstev do Zaječic (hraje se dodnes, i když v Seči) a zřejmě i díky brněnskému velmistrovskému turnaji jsem na šachovnici mladších žáků docela slušně zabodoval.

Turnaj nakonec vyhráli společně Hort a Suetin 10,5 (15); před Uhlmannem 9,5; Jansou a Tajmanovem 9. Z našich hráčů se dále zúčastnili Augustin 8; Přibyl a Lechtýnský 6,5; Neckář 5,5 a Lanč 4,5.

Partie na turnaji pro mne znamenaly poučení především v tom, že vše není černobílé (jako v knihách pro začátečníky), silní hráči spolu bojují často dlouho bez zřetelné převahy jedné stran. Navíc spousta partií končila nerozhodně.

Později jsem se se všemi našimi hráči kromě Horta (ten hrál příliš vysoko, navíc později odešel do Německa) aspoň jedenkrát utkal. Skóre mám i s rychlejšími partiemi 1:3 při asi osmi remízách. Když jsem zpětně přemýšlel o starších turnajích, i o těch, ve kterých jsem hrál já, nikde jsem nedovedl vyjmenovat tak přesně účastníky včetně bodových zisků i případných průběhů některých partií jako právě na tomto turnaji.

Dnes už se na vše dívám docela jinak. I kdybych neměl žádné další povinnosti vůči rodině a práci, určitě bych na turnaji netrávil celé dny od začátku do konce. Určitě bych tam ale několikrát na chvíli zašel nasát atmosféru, pohovořit si s přáteli.

Tehdejší můj pohled byl diametrálně odlišný. Celý turnaj s možností demonstrovat partii Hort – Lanč ve mně zanechal nezapomenutelné zážitky.

Doplnění: Pan Kalendovský mi poslal pěknou fotografii brněnského mistra sportu Josefa Augustina z tohoto turnaje.

augustin75.jpg

Podle mého názoru je fotografie ze 4. kola tohoto turnaje hraného 13. 5. 1975. Tehdy mistr Augustin hrál s tehdy mezinárodním mistrem Lechtýnským černými. Partie skončila rychlou remízou po 14 tazích a nyní již je zřejmě předmětem analýzy něco zcela jiného. Na demonstračních šachovnicích v pozadí jsou zobrazeny situace z partií Uhlmann – Spiridonov (0:1!), Rukavina – Jansa (½:½) a Přibyl – Estevez (0:1!). Mezinárodní mistr Lechtýnský měl losovací číslo 16 a celý turnaj odehrál na stole, kde nyní vidíme jeho brněnského soupeře.